Maskovací oblek "Hejkal" (ghillie suit)

Toto označení vzniklo poprvé ve Skotsku kolem roku 1800.  Skotští lesníci si šili nezvyklé kamuflážní obleky,  které jim lépe pomáhaly chytat pytláky.  Dnešní hejkal je speciálně vyrobená kamuflážní uniforma, která má především rozostřit sniperovy obrysy a umožnit mu skrytou činnost.

Pokud si chcete ušít hejkala (jako odstřelovač se bez něj neobejdete), můžete využít třeba tento návod:

Existují dva základní typy hejkala. U prvého je jako základ použita uniforma a maskování je na ní pevně našito. Druhý typ je řešen jako návlek přes uniformu. Oba typy mají své pro i proti. Musíte se rozhodnout, kterou variantu chcete  použít. Osobně dávám přednost oddělené variantě, je univerzálnější, ale pracnější.

Potřebný materiál:
Základ: BDU, bojová, či letecká kombinéza, nebo hustá a pevná síťovina - podle varianty
silná nit - dentální, nebo dobrá režná
silná jehla, dobrá je na šití koberců
pytlovina, nebo hrubé plátno
kamuflážní krycí síťovina (šátek)
armádní klobouk - doporučuji, čepice, nebo v nouzi i kapuce
barvy na látky - především několik odstínů zelené a hnědé

Než začnete šit, dobře se rozmyslete nad svými požadavky.  Budete potřebovat  dodatečné kapsy? Kolik a kde? Používáte záložní zbraň? V jakém pouzdře? Do jakého terénu je hejkal určen? Jaké by především mělo být zbarvení? atd.

.

Pokud se rozhodnete použít jako základ oblek, uvažte, zda  by se Vám nevyplatilo otočit ho rubem ven. Kapsy jsou tak chráněné a při plazení se o ně nebudete zachytávat.

Obarvěte si pytlovinu a rozřežte (ne rozstříhejte) ji na pruhy cca 50x3cm. Čím budou okraje méně pravidelné, tím lépe.
Začněte našívat pruhy na oblek. Dobrým vodítkem jsou švy. Jednotlivé proužky pytloviny uchyťte zhruba za střed. V našívání a délce proužků není dobrá přílišná pravidelnost.

Přední část obleku včetně nohavic nechte volnou.  Zde by Vám maskování při pohybu překáželo.  Místo maskování tato místa zesilte - často na nich budete ležet. Vhodný je třeba dvojitý ripstop woodland.  Minimálně na kolenech a loktech je zesílení opravdu nutné.

Pokud máte pruhy našité v dostatečném množství a barevné kombinaci, která se Vám líbí, je čas na konečnou úpravu. Dá práci, ale vyplatí se. Zkuste teď u alespoň poloviny proužků rozstřepit okraje. Vypárejte dlouhé podélné nitě na okrajích proužků. Proužky tím získají lepší kamuflážní vlastnosti, občas se zkroutí a výsledek je lepší než bez této úpravy.

Při šití hejkala nezapomeňte také na gumové kroužky, které Vám poslouží pro uchycení přírodních krycích materiálů.

V předchozím návodu je jako základ hejkala použita uniforma, či kombinéza. Pokud chcete univerzálnější variantu, použijte jako základ síťovinu, ze které ovšem musíte ušít jakýsi návlek, včetně rukávů. Výhodou je, že si pod něj můžete vzít takřka cokoliv. Ale toto cokoliv musíte mít na sobě, když si převlek rozměřujete! Tady opravdu platí pravidlo dvakrát měř a jednou střihni.

Jedna z nejvíce důležitých věcí u hejkala je maskování hlavy. Hlava má velmi charakteristický tvar a  podle siluety jste na dálku rozeznatelní. Nejlepším základem krytí hlavy je asi klobouk v kombinaci s maskovací sítí. Doporučuji síť pevně uchytit a našít na ní větší množství proužků. Pozor ale, aby Vám při pohybu proužky nepadaly příliš do očí. Je také dobré vyřešit uchycení sítě nad obličejem pro případ, kdy nemusíte být přímo kryti. Odkrytý obličej je příjemný. Suchý zip to řeší.

Tento návod řeší jen základ hejkala. Stejně jako každý sniper časem začnete svého hejkala doplňovat, vylepšovat, prostě si ho upravíte na míru.

I když máte dobrého hejkala, nespoléhejte se jen na něj. Na horkém území je maskování třeba neustále doplňovat podle okolního prostředí. Přílišná sebedůvěra není dobrá, hejkal je výborná pomůcka, ale není to oblek neviditelnosti. Ale někdy k němu má dost blízko...